Než víčka mrknou, noc střídá ráno,
nezmůžeme mnoho, vše zdá se být dáno,
plody tvrdé práce? Bohémům jest přáno!
Ve zraku zítřka i mravy ty blednou.
Stát nohama na zemi? V ní skončí až sejdou.
jen tady na zemi lze projít nebeskou branou,
oddej se osudu a tanči se mnou.
Užívej dne než-li sejde věčnou nocí.
Okázale – ať valí bulvy všichni jednoocí!
Neb není věci více jisté,
pojez dřív, než všechno zkysne,
líbej dřív, než ústa vyschnou.